Dřevo má ve stavebnictví různé účely použití. Dřevo, respektive řezivo využité pro konstrukční a nosné prvky, se zařazuje do jednotlivých tříd pevnosti podle normy ČSN 73 2824-1 – Část 1: Jehličnaté řezivo.
Mezi kritéria vizuálního třídění jehličnatého dřeva patří:
- Druh řeziva (latě, prkna, fošny, hranoly)
- Průměrná hodnota vlhkosti řeziva (referenční vlhkost 20 %)
- Odklon vláken (odchylka směru vláken od podélné osy řeziva)
- Trhliny (oddělení vláken v podélném směru vláken účinkem namáhání)
- Zhodnocení zárostů, suků a zhojených poranění kmene
- Zbarvení (změna přirozené barvy dřeva), hniloba a plíseň
- Zhodnocení tlakového dřeva (změna struktury)
- Zhodnocení zakřivení
- Poškození dřevokazným hmyzem a cizopasnými rostlinami napadající čerstvé dřevo
- Mechanické poškození
- Vrcholkový zlom
Vady se hodnotí podle velikosti, tvaru, stavu, četnosti, umístění a také podle kombinací těchto parametrů. Za vady se považují takové odchylky růstu, struktury, textury a barvy dřeva, jakož i poškození a kazy, které nepříznivě ovlivňují upotřebitelnost dřeva, jeho využití a funkční vlastnosti.
Dřevo jako stavební materiál tedy může vykazovat určité odchylky, kazy nebo změny, a přesto bude bez omezení použitelné do stavebních konstrukcí.
Zhodnocení závažnosti a případné výpočty těchto odchylek jsou úkolem proškoleného odborného personálu, který se při jeho třídění řídí metodikou normy.
Podle vizuálně posuzovaných znaků se rozlišují tři třídy řeziva – S 7, S 10, S 13. Majoritní část řeziva v České republice spadá do třídy S 10. Míra povolených odchylek a změn je pro tuto třídu stanovena v normě (viz tabulka). Při třídění se dovolují nepříznivé odchylky od požadovaných mezních hodnot kritérií do 10 % v 10 % celkového objemu.
Kritéria třídění pro hranoly a pro prkna a fošny namáhané na ohyb převážně v poloze na stojato (K) při vizuálním třídění
