Popis přípravy na Blower Door Test

Připravenost na zkoušku je dána normou a ta přímo vymezuje třemi metodami zkoušky:

• Přípravné měření – metoda 2(B)
• Certifikační měření – metoda 1(A)
• Měření pro zvláštní účel – metoda 3

Přípravné měření – metoda 2(B)

Dle ČSN EN ISO 9972 je metoda 2(B) prováděna v rozestavěné, nedokončené fázi tak, aby bylo možné postupně vyhledávat a eliminovat jednotlivá místa úniku. Pokud má skladba obvodového pláště ve své skladbě parozábranu, je vhodné, aby nebyla zakryta jiným materiálem (desky na bázi dřeva, sádry, cementu aj.). Pokud funkci parozábrany plní materiál typu fólie, musí být tato vrstva při zkoušce podtlaku přichycena pevněji než samotnými sponkami. V opačném případě by mohlo dojít k jejímu odtržení od nosné konstrukce.
Náš pracovník po příjezdu na stavbu utěsní prostupy obálkou budovy (komín, kanalizace, vzduchotechnika atd.). Po zjištění hodnoty průvzdušnosti vyvolá zařízením přetlak nebo podtlak a kouřovou tyčinkou, kouřovým vyvíječem nebo anemometrem vyhledává netěsnosti. Po eliminaci netěsností provede opět měření.

Certifikační měření – metoda 1(A)

Měření konečné hodnoty průvzdušnosti budovy. Je to vizitka stavitele. Jednoznačný průkaz kvality stavby, který lze dále využít jako jeden z podkladů pro stanovení energetického štítku budovy. Do průběhu měření nelze zasahovat.

Zkouška pro zvláštní účel – metoda 3

Jedná se o měření pro dotační program Nová zelená úsporám, které se provádí dle dokumentu SFŽP: „Metodický pokyn – Pravidla pro měření průvzdušnosti obálky budovy“, jež je k dispozici v odkazu zde: www.novazelenausporam.cz – Úvodní stránka / Žadatelé o dotaci / Rodinné domy / 3. výzva pro rodinné domy / Dokumenty / Metodické pokyny

Společná pravidla pro měření

Vnitřní otvorové výplně v rámci jedné vytápěné bytové jednotky jsou otevřené. Vnější otvorové výplně a výplně oddělující bytové jednotky jsou uzavřené. Nevytápěné prostory v jedné bytové jednotce musí být uzavřeny. Popel z ohniště musí být odstraněn.

Popis měření

Nejdříve je třeba určit, kde bude instalován ventilátor v obvodovém plášti. Většinou jsou to vchodové dveře nebo balkónové dveře, ale lze využít i okenní otvor. Ve většině případů postačí křídla otevřít, u některých typů je nezbytná jejich demontáž.
Do zárubně (příp. okenního rámu) je rozepřen speciální rám (velikost od 0,5×1,2 do 0,9×2,3). Tento rám zajistí těsnost po celém obvodu otvoru a umožní napnutí plachty, která zakryje prostor mezi rámem. V plachtě je vytvořen otvor, který těsně obemkne tělo ventilátoru.

Následuje připojení sond, které při měření zjišťují venkovní a vnitřní tlak.
Obsluha zadá do měřícího zařízení základní informace o měřeném objektu. Především je to hodnota celkového vnitřního objemu vzduchu měřené vytápěné jednotky. Tato hodnota je vyžadována již při objednávce měření.

Ventilátor vhání anebo naopak odvádí vzduch z měřeného prostoru (při standardním měřením je vyvozen postupně přetlak i podtlak). Po dosažení tlakového rozdílu 50 Pa je po určitou dobu zjišťován objem vzduchu, který je třeba dodávat (odebírat) tak, aby tlakový rozdíl zůstal zachován. Současně se monitoruje venkovní i vnitřní tlak a teplota. Poté následuje snižování tlakového rozdílu postupně na 40, 30, 20 a 10 Pa.

Měření je zakončeno opětovnou kontrolou teploty a tlaku a okamžitě generuje výsledky získané při měření. Samotný proces jednoho měření trvá 5-10 minut.

V praxi poté následuje utěsnění objevených úniků a opětovné měření. Tento proces se několikrát opakuje, dokud není dosaženo uspokojivých výsledků (při měření typu 2(B), zahrnuto již v ceně testu).

Nejčastější závady v průvzdušnosti budovy

Velice častým únikem stavby jsou otvorové výplně. Samotný princip okna nemůže nikdy zaručit 100% těsnost. To ani není zcela potřeba. Je ale potřeba dosáhnout potřebné těsnosti. Moderní eurookna toto zajišťují. Velice důležité je však napojení oken na pokračující konstrukce. U dřevostaveb se velmi důrazně doporučuje přelepení připojovací spáry okna přelepit zevnitř parotěsnou páskou a tím de facto napojit parozábranu na okno, a z venku paropropustnou páskou. Docílíme tím nejen správné fungování spáry, ale zároveň ochráníme spáru před UV zářením a vodou.

U difuzně uzavřených konstrukcí je doporučené provádět měření ve fázi, kdy je dokončena vzduchotěsnící vrstva budovy a zakotvena do podkladní konstrukce. Při testu vznikají podtlak a přetlak, který by mohl delší volnou délku parozábrany poškodit, nebo i zcela strhnout. Při dostatečném zajištění se pak provede její kontrola. Důraz při kontrole se musí klást na napojení folie (dokonalé přelepení páskou) mezi jednotlivými kusy folie a napojení na ostatní konstrukce. Z pravidla jsou kritické body v místě napojení 3 konstrukcí (napojení u základu a na strop v rohu domu).

U difuzně otevřených konstrukcí tvoří vrstvu zajišťující vzduchotěsnost z pravidla vnitřní plášť z konstrukčních desek. Tyto desky musí mít dostatečně nízkou průvzdušnost. Tomu lze pomoci slepením desek a přelepením spár parotěsnou páskou. Detailům napojení na podkladní a z vrchu navazující konstrukci může být též problematické a je předmětem kontroly.
U obou druhů konstrukcí je nutné dbát na to, aby návazná řemesla nepoškozovala vzduchotěsnící vrstvu.
V případě dodatečných prostupů přes tuto vrstvu je nutné se ujistit, že vzniklé otvory jsou důkladně zatěsněny. Týká se to zpravidla prostupů vzduchotechniky, zásuvek a rozvodů vody.

Chyby, které ovlivňují výslednou hodnotu průvzdušnosti mohou vznikají ve dvou fázích.

1. Fáze – Návrh

• nedostatečná příprava konstrukčních řešení (stavebník nemá podklady a improvizuje)
• nevhodná skladba konstrukce (parozábrana je nekontrolovaně porušována instalacemi)
• aplikace netěsných prvků (větrací mřížky, vnější rolety, digestoře, komíny, střešní výlezy atd.)
• nekompletní řešení parozábrany (návaznost mezi podlažími, vikýři, nevytápěnými prostory atd.)

2. Fáze – Realizace

• porušení celistvosti vrstvy při montáži nebo později pracovníky jiných řemesel
• nespojení jednotlivých částí vrstvy (nepřelepení spojů desek, nepodlepení pásů folie)
• netěsné navázání parotěsné vrstvy na základovou desku
• nepečlivá utěsnění prostupů (vzduchotechnika, elektroinstalace, nosníky apod.)
• zanedbání realizace parotěsné vrstvy ve styku stěny a stropní konstrukce
• žádné nebo nedostatečně provedené spojení parozábrany k výplním otvorů
• neutěsnění vstupů do komínových těles (vzduch uniká mezi vložkou a nosným pláštěm)

Dokumenty ke stažení

Objednávka diagnostiky budov_2018