Ve středu 20. září proběhnou na mezinárodním stavebním veletrhu For Arch 2023 dvě přednášky odborníků Dřevařského ústavu.

Od 11 hodin bude Jiří Provázek přednášet na téma KONSTRUKČNÍ OCHRANA DŘEVOSTAVEB. PROČ JE DŮLEŽITÁ, JAK VYPADÁ A K ČEMU SLOUŽÍ?

Způsob založení a výstavba dřevostaveb má svá pravidla. Mezi jedno ze základních doporučení při návrhu i realizaci dřevostaveb patří dodržení tzv. konstrukční ochrany domu. Jaká jsou tato základní pravidla? K čemu slouží? Jak vypadá správná ochrana konstrukce v praxi? To vše představí auditor Dřevařského ústavu ve své přednášce.

Od 14 hodin bude Jiří Brich hovořit na téma JAK PROBÍHÁ KONTROLA A DIAGNOSTIKA DŘEVOSTAVEB? V JAKÉ FÁZI ROZESTAVĚNOSTI DOMU SE REALIZUJE A CO SE MÁ KONTROLOVAT?

Výstavba je proces, který může být nastaven jako systém s operativními odchylkami, jako sada pravidel pro klíčové oblasti nebo jako soubor kroků s vysokou mírou improvizace. Jak lze kontrolovat proces výstavby a na co se zaměřit? Technici Dřevařského ústavu navštíví ročně kolem 300 dřevostaveb. Při diagnostice objektů i při hledání „záhadných“ příčin vad a poruch staveb se setkali již s mnoha chybami. Ve své práci se dlouhodobě snaží podporovat kvalitu dřevostaveb i rozšiřovat znalosti stavitelů, montážníků, projektantů i investorů. Technik Dřevařského ústavu se ve své přednášce podělí o zkušenosti a doporučení pro investory.

Více o 34. mezinárodním veletrhu For Arch najdete na stránkách pořadatele zde.

Volná vstupenka ke stažení zde.

Riziko dřevěných rozhleden se vždy skrývá uvnitř. Pouze vizuální kontrolou se nedá kvalita a skutečný stav dřevěných konstrukcí správně posoudit. Nešťastná událost na vyhlídkové věži v Markvarticích na Děčínsku potvrdila, že pohledová kontrola bez odborné analýzy stavu dřeva nestačí.

I když správci majetku dělají vizuální kontrolu dřevěných konstrukcí, jako jsou rozhledny, mosty nebo lávky, nemohou tak posoudit skutečný stav objektu. Dřevěné konstrukce ve venkovním prostoru, na které má přístup veřejnost, potřebují i měření vlhkosti uvnitř dřevěných prvků, odběry vzorků spojené s mykologickou analýzou v akreditované laboratoři, pravidelnou kontrolu konstrukční ochrany spojů, zhodnocení slabých míst stavby, odborný návrh sanačních nebo ochranných opatření. Nutné jsou k tomu znalosti odborníka, který posoudí vlastnosti použitého dřeva, způsob jeho spojení s dalšími materiály, usazení na místo, působení povětrnostních podmínek a mnoho dalšího.

„Starostové a správci majetku jsou v nevýhodě, když musí převzít zodpovědnost za stav dřevěných objektů pro veřejnost, i když není nastavena a neprobíhá odborná preventivní kontrola během jejich provozu“, uvedl Ing. Luboš Drahňovský, technik Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského, Praha, s. p. (Dřevařský ústav), a doplňuje: „Dřevěným konstrukcím trvale vystaveným vlivům povětrnosti nestačí pouze vizuální kontrola.“

Ing. Jitka Beránková, Ph.D., ředitelka Dřevařského ústavu říká: „Zhodnocení toho, jak moc je konstrukce ohrožena houbou, případně jinými biotickými škůdci, může posoudit pouze odborník na základě analýz v laboratoři. Když jsme nedávno kontrolovali dvě rozhledny ve Středočeském kraji, nebo dřevěnou konstrukci na hradě Košumberk, zanalyzovali jsme stav na základě odborných podkladů a měření, teprve pak jsme doporučovali nápravná nebo sanační opatření pro zajištění a údržbu objektu.“

Dřevo je dobrý stavební materiál, naši předkové nám to již potvrdili. Nicméně je nutné k němu přistupovat s respektem k jeho vlastnostem a přírodním zákonům. Stejně jako my, lidé, stárne. Potřebuje tedy správné použití ve stavbě a následnou péči. Když ji dřevo dostane, vydrží po staletí.

Pro odborné dotazy ke stavu dřevěných objektů:
Ing. Luboš Drahňovský, auditor a technik Dřevařského ústavu
E-mail: drahnovsky(@)vvud.cz

Způsob kontroly dřevěných objektů ve veřejném prostoru najdete zde.

Kontrola dřevěných konstrukcí v exteriéru se netýká jen rozhleden, ale i lávek i mostů.

Dřevěné konstrukce se nově budují, nebo rekonstruují i u historických památek (např. u hradu Košumberk).

Počátkem května proběhl v Poslanecké sněmovně seminář pořádaný pod záštitou předsedkyně Výboru pro životní prostředí Jany Krutákové na téma Školy stavěné ze dřeva: případová studie Finské republiky. Akce se konala za přítomnosti Nina Vaskunlahti, náměstkyně ministra zahraničních věcí Finské republiky, Petri Heino, programového manažera Ministerstva životního prostředí Finska a dalších osob z Velvyslanectví Finské republiky v Praze, pozvaných společností s finskou účastí a odborných hostů.

Dřevařský ústav byl na této akci také zastoupen. Jednalo se o již druhé setkání týkající se využití dřeva ve stavebnictví na půdě Poslanecké sněmovny. Téma dřevostaveb bude v hledáčku poslanců i nadále.

Seminář byl organizován poslanci Parlamentu České republiky Tomášem Dubským, Josefem Flekem, Ondřejem Lochmanem a Lukášem Vlčkem.

V druhé polovině dubna proběhl zahajovací večer Salonu dřevostaveb v CAMPu, projektu spojující moderní dřevostavby, architekturu a odpovědný životní styl. Dřevařský ústav se opět stal odborným partnerem akce.

Videozáznam večera, včetně přednášek skvělých zahraničních hostů Helmuta Dietricha (NO) a Reiulfa Ramstada (AT) můžete shlédnout zde.

Výstava na dřevěné instalaci je otevřena do 17. 5. 2023 na nám. Václava Havla v centru Prahy.

Pokud se chcete dozvědět o vystavovaných projektech více, začíst se do rozhovorů se zahraničními a tuzemskými architekty a mít bližší představu o tom, co dřevěnou architekturu čeká v nejbližších letech, je možné si zakoupit publikaci ROČENKA DŘEVĚNÉ ARCHITEKTURY ´23.

Více na stránkách pořadatele.

Analytická společnost CEEC Research zpracovala Kvartální analýzu českého stavebnictví Q1/2023, ve které se zabývala i podílem dřevostaveb na trhu a bariérám v jejich rozšíření.

Dřevostavbám se věnuje 12 % stavebních firem. Většina stavebních firem (67 %) považuje stavby ze dřeva za ekologicky šetrnější k životnímu prostředí. Pořizovací náklady dřevostaveb jsou podle respondentů zhruba stejné, jako jsou u staveb klasických. Podle stavebních společností, které se dřevostavbami zabývají, omezuje rozšíření těchto staveb především nízké povědomí o jejich dobré kvalitě.

Eduard Muřický, zástupce vrchního ředitele sekce hospodářství Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ve studii situaci komentoval:

„Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě podporuje práci v oblasti aktualizace norem vztahujících se na dřevostavby tak, aby byly odstraněny případné překážky pro vyšší využití materiálů na bázi dřeva. V této souvislosti spolupracuje s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT a v oblasti tvorby norem s Českou agenturou pro standardizaci. Univerzitní centrum se zabývá vytvořením normativních podmínek požární bezpečnosti pro větší využití dřeva ve stavebnictví.

Výzkumný a vývojový ústav dřevařský řeší projekt využití dřeva ve vazbě na životní cyklus budov, energetickou náročnost a dopady na životní prostředí pro budoucnost využití dřeva jako stavebního materiálu.

MPO společně s Ministerstvem zemědělství spolupracuje rovněž na evropské úrovni za účelem vytvoření podmínek pro využívání výrobků na bázi dřeva ve stavebnictví.“

Další informace v tiskové zprávě CEEC Research.