V termínu 17. až 21. září v letňanském areálu PVA EXPO v Praze proběhne již 35. ročník veletrhu For Arch. Dřevařský ústav se opět stal jeho odborným partnerem.

Součástí veletrhu For Arch jsou také konference, přednášky či workshopy jak pro profesionály, tak pro širokou veřejnost. Jedním z témat budou opět dřevostavby. Zájem o ně potvrzují i statistiky ČSÚ.

Údaje Českého statistického úřadu potvrzují, že dřevostavby jsou stále důležitější součástí stavebního trhu. Může za to mimo jiné i čím dál větší příklon Čechů k udržitelnosti, energetické nenáročnosti, ekologickému bydlení a obnovitelnosti materiálů. Právě dřevostavby oslovují stále více lidí pro svou nižší uhlíkovou stopu a také rychlejší a efektivnější realizace dřevostaveb díky technologickému pokroku.

„V loňském roce bylo v Česku postaveno 2 595 dřevostaveb, což představuje podíl celkem 14,6 % na celkovém počtu nových rodinných domů a drobný nárůst oproti roku předchozímu. Jak ukazují statistiky, velké změny se neodehrály v oblíbenosti jednotlivých konstrukcí, kdy nadále přetrvávala popularita lehkých rámových skeletů, v panelové a staveništní montáži,“ říká ředitelka Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) Blanka Nováčková.

Pokud máte zájem o volnou vstupenku, můžete si ji stáhnout zde.

Více o akci najdete na webu pořadatele: https://forarch.cz/

Služba Větrák provětrá domy, přinese do nich čerstvý vzduch a „vyléčí“ nemocnou budovu. Regulovaná, a především dostatečná a účinná výměna vzduchu v budovách zlepšuje vnitřní prostředí. Syndrom nemocných nebo také nezdravých budov představuje obrovský celosvětový problém. Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) postihuje asi 60 % obyvatelstva. Takové budovy velmi negativně působí na zdraví a pohodu člověka.

Dřevařský ústav přichází s novou metodikou a certifikačním postupem pro komplexní analýzu stavu budovy, její vzduchotěsnosti, výměny vzduchu a větrání, přítomnosti škodlivých volně těkavých látek v zařízení budovy a případnou mikrobiologickou analýzu.

Obcím a městům přináší tato služba řešení problémů, které vyvstávají u veřejných budov. Někteří občané pociťují obavy nebo mají subjektivní podezření na škodlivé prostředí těchto budov.

Ještě palčivější je tento problém u mateřských a základních škol, kde mnozí připisují nárůst astmatu, šíření infekčních chorob a kapénkových infekcí dětí, nesprávné nebo nedostatečné ventilaci v budovách. Naopak ředitelé těchto institucí jsou pod tlakem nárůstu cen energií a v rámci šetření bývá přikročeno k omezení větrání. Najít správnou míru, a především dosáhnout zdravého prostředí, bývá neobyčejně náročné. A co víc – problém se z budov samotných přesunuje i na půdu zřizovatelů – tedy obecních zastupitelstev a samospráv.

Jaké je řešení?

Dřevařský ústav službou Větrák cílí přímo na tento problém a přináší řešení, které má pozitivní efekt pro všechny. V budovách je prověřeno a proměřeno proudění vzduchu a jeho výměna, jsou nastaveny adekvátní pravidla pro větrání a je poučen zodpovědný personál.

Pro veřejné činitele a zodpovědné pracovníky obcí zase služba přináší dokumentaci stavu a odborně podložený zápis, který slouží jako důkaz o provedených krocích a aktivitách pro případné stěžovatele.

Syndrom nemocných budov (Sick Building Syndrome)

Koncept SBS byl původně vyvinut Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 1983. Byl definován jako soubor nespecifických negativních příznaků lidí, kteří po určitou dobu pobývali v konkrétní budově. Nešlo ovšem určit jejich příčinu.

Syndrom nezdravých budov může být spojen s příznaky souvisejících se zdravím, jako např. chrapot hlasu, alergie, symptomy podobné chřipce, onemocnění dýchacích cest, nevolnost, závratě, bolesti hlavy, únava a neschopnost koncentrace, onemocnění sliznice, podráždění očí, krku a nosu nebo kašel, ale také kožní symptomy – svědění kůže, obličeje, rukou nebo pokožky hlavy.

Negativní účinky tohoto syndromu jsou vzájemně propojeny, protože výskyt jednoho účinku může vést k projevení druhého. Většina diskutovaných účinků může negativně ovlivnit pohodu, ale i zdraví člověka.

Rizikové faktory

Mezi faktory, které mohou způsobit komplikace patří teplota, vlhkost, větrání, úroveň osvětlení, hluk, kvalita ovzduší, elektromagnetické záření, ale také další aspekty jako např. stavební materiály, špatná hygiena, dostupnost ozonu nebo organických rozpouštědel a formaldehydu v atmosféře, ale také kancelářské vybavení (zejména tiskárny), nábytek a další materiály a produkty umístěné nebo používané v budově s potenciálem k produkci výparů nebo kontaktní dermatitidy, napadení vzduchovými chemickými výpary nebo plyny ze všech komponent v budově. Také zamoření různými druhy škůdců a hmyzem může hrát významnou roli směrem k nezdravému stavu budovy.

Metodika postupu

Metodika certifikačního postupu vytváří jednotné a ověřené postupy měření a analýz, pro stanovení míry znečištění vnitřního prostředí. Je aplikovatelná nejen pro nízkoenergetické a pasivní obytné budovy (rámové a panelové dřevostavby), ale také pro ostatní ohrožené budovy, jako jsou školy a školky, úřady, administrativní budovy.

Certifikační postup Větrák

Metodický a certifikační postup dostal název Větrák, jde o akronym celého názvu – Větrání a regulace pod kontrolou, a jeho označení je chráněno Úřadem průmyslového vlastnictví jako užitný vzor.

Výstupem je vyhodnocení stupně bezpečnosti budovy z hlediska kvality a udržitelnosti kvality vnitřního vzduchu. V případě, že stav budovy není vyhovující, je vypracován soubor opatření k nápravě stavu, po jejichž realizaci je možné udělit certifikát Větrák.

Jak metodika funguje?

Principem nabízené služby je:

• kontrola stavu vnitřního vzduchu v budově,
• kontrola rizikových faktorů,
• měření a analýzy veličin a jevů,
• vyhodnocení rizik,
• návrh opatření,
• vyhodnocení účinnosti opatření,
• certifikace stavu budovy se zdravým vnitřním prostředím.

Služba se zaměřuje na měřitelné faktory a indikátory syndromu nemocných budov. Podstatou postupu je dlouhodobé měření se záznamem, aby bylo možné vysledovat trendy, výkyvy a odchylky v měřených parametrech.

Měření a data

Odborníci Dřevařského ústavu se při kontrole objektů podle metodiky služby zabývají rizikovými faktory kvality vnitřního vzduchu:

• kvalitou vnitřního vzduchu (obsah CO2, výměny vzduchu, vnitřní proudění, ev. mikrobiální zátěž),
• teplotou a vlhkostí vzduchu,
• vzduchotechnickými zařízeními a jejich vlivem na hygienu a kvalitu vzduchu,
• vlivem uživatelů budov,
• přítomností materiálů a hmot s obsahem škodlivin.

Služba Větrák je zaměřena na větší objekty s vyšším počtem uživatelů a s vyšší předpokládanou mírou rizika.

Certifikace zdravých budov

Certifikovány jsou budovy, u nichž jsou shledány a doloženy požadované kvalitativní parametry vnitřního prostředí nebo tyto parametry byly dosaženy aplikací doporučení vzešlých z programu Větrák. Dodržení těchto parametrů se následně kontroluje pro pokračování platnosti certifikace.

Podkladem 3letý výzkum

Tato nová metodika Dřevařského ústavu vznikla v rámci řešení projektu TAČR program TREND, Podprogram 1 „Technologičtí lídři“: „Opatření pro snižování mikrobiálního znečištění vnitřního prostředí nízkoenergetických a pasivních obytných budov, 2023“.

Metodika se opírá o výsledky tříletého výzkumného projektu ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým v Praze, 3. lékařskou fakultou Karlovy Univerzity a společností Stachema.

V rámci projektu byla hodnocena kritická místa v budovách z hlediska pronikání a kondenzace vlhkosti, zjišťování interakcí mezi vnitřním prostředím a použitými technologiemi. Byl realizován výzkum průvzdušnosti lehkých rámových dřevostaveb, charakterizovány základní vlastnosti používaných materiálů a stavebních detailů a byla provedena identifikace nejčastějších původců mikrobiálního znečištění.

Dále byla realizována optimalizace a modifikace povrchových úprav stavebních materiálů za účelem zvýšení ́antimikrobiálních účinků a úpravy paropropustnosti/omezení emisí těkavých látek.

Součástí projektu bylo také hodnocení podmínek vlivu používání, osazení domů dataloggery, analýza, odběr vzorků plísní, hodnocení tepelně-vlhkostních podmínek domů během otopné sezóny. Probíhalo hodnocení účinnosti navržených opatření z hlediska teplotních rozdílů.

Závěrečným krokem bylo ověření přijatých technologických opatření, materiálových optimalizací a modifikací nátěrových hmot v reálném provozu. Zjištění ekotoxikologického vlivu a vyhodnocení dopadu navržených opatření na trvanlivost staveb a na kvalitu vnitřního prostředí.

Již 35. veletrh For Arch se zaměří na úspory, rekonstrukci a stavbu, poradí s optimalizací nákladů i se stavebním zákonem. Dřevařský ústav se opět stal jeho odborným partnerem.

V termínu 17. až 21. září v letňanském areálu PVA EXPO v Praze nabídne inspiraci a cenné tipy pro stavbu, rekonstrukci, energetické úspory v domácnostech či poradí, jak optimalizovat náklady. Nebude chybět doprovodný program pro odborníky i širokou veřejnost a možnost konzultací.

Součástí veletrhu FOR ARCH jsou tradičně kromě prezentací nových produktů i kvalitní práce tuzemských a zahraničních společností také konference, přednášky či workshopy jak pro profesionály, tak pro širokou veřejnost.

Více informací na stránkách pořadatele: https://forarch.cz/

Po loňském zranění dětí na rozhledně Triangl se zvýšil zájem obcí o kontrolu těchto turistických cílů. Starostové a správci rozhleden mohou vyhodnotit stav dřevěné rozhledny jen do určité míry. Skutečnou situaci a objektivní zhodnocení stavu dřevěné konstrukce může posoudit pouze odborník.

V reportáži pro televizi CNN Prima News se 6. června kolega Drahňovský opět vyjadřoval ke způsobu kontrol dřevěných konstrukcí.

Náš technik a auditor Luboš Drahňovský se dlouhodobě věnuje kontrole dřevěných objektů jako jsou rozhledny, mosty, lávky, pergoly, altány atd. ve veřejném prostoru.

Dřevo je dobrý stavební materiál pro výstavbu rozhleden i dalších objektů. Ovšem je třeba mít správně připravený projekt, zvolit vhodný druh dřeva, místo výstavby, realizaci i následnou údržbu. To vše má vliv na stav dřevěných konstrukcí v exteriéru.

Odborníci z Dřevařského ústavu mohou starostům i správcům nejen zkontrolovat výsledný stav objektu, ale i konzultovat v procesu jeho přípravy nebo výstavby.

Reportáž CNN Prima News můžete shlédnout zde.

Zde si můžete přečíst rozhovor L. Drahňovského o tom, že na rizika dřevěných konstrukcí nemusí být správci sami.