Služba Větrák provětrá domy, přinese do nich čerstvý vzduch a „vyléčí“ nemocnou budovu. Regulovaná, a především dostatečná a účinná výměna vzduchu v budovách zlepšuje vnitřní prostředí. Syndrom nemocných nebo také nezdravých budov představuje obrovský celosvětový problém. Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) postihuje asi 60 % obyvatelstva. Takové budovy velmi negativně působí na zdraví a pohodu člověka.

Dřevařský ústav přichází s novou metodikou a certifikačním postupem pro komplexní analýzu stavu budovy, její vzduchotěsnosti, výměny vzduchu a větrání, přítomnosti škodlivých volně těkavých látek v zařízení budovy a případnou mikrobiologickou analýzu.

Obcím a městům přináší tato služba řešení problémů, které vyvstávají u veřejných budov. Někteří občané pociťují obavy nebo mají subjektivní podezření na škodlivé prostředí těchto budov.

Ještě palčivější je tento problém u mateřských a základních škol, kde mnozí připisují nárůst astmatu, šíření infekčních chorob a kapénkových infekcí dětí, nesprávné nebo nedostatečné ventilaci v budovách. Naopak ředitelé těchto institucí jsou pod tlakem nárůstu cen energií a v rámci šetření bývá přikročeno k omezení větrání. Najít správnou míru, a především dosáhnout zdravého prostředí, bývá neobyčejně náročné. A co víc – problém se z budov samotných přesunuje i na půdu zřizovatelů – tedy obecních zastupitelstev a samospráv.

Jaké je řešení?

Dřevařský ústav službou Větrák cílí přímo na tento problém a přináší řešení, které má pozitivní efekt pro všechny. V budovách je prověřeno a proměřeno proudění vzduchu a jeho výměna, jsou nastaveny adekvátní pravidla pro větrání a je poučen zodpovědný personál.

Pro veřejné činitele a zodpovědné pracovníky obcí zase služba přináší dokumentaci stavu a odborně podložený zápis, který slouží jako důkaz o provedených krocích a aktivitách pro případné stěžovatele.

Syndrom nemocných budov (Sick Building Syndrome)

Koncept SBS byl původně vyvinut Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 1983. Byl definován jako soubor nespecifických negativních příznaků lidí, kteří po určitou dobu pobývali v konkrétní budově. Nešlo ovšem určit jejich příčinu.

Syndrom nezdravých budov může být spojen s příznaky souvisejících se zdravím, jako např. chrapot hlasu, alergie, symptomy podobné chřipce, onemocnění dýchacích cest, nevolnost, závratě, bolesti hlavy, únava a neschopnost koncentrace, onemocnění sliznice, podráždění očí, krku a nosu nebo kašel, ale také kožní symptomy – svědění kůže, obličeje, rukou nebo pokožky hlavy.

Negativní účinky tohoto syndromu jsou vzájemně propojeny, protože výskyt jednoho účinku může vést k projevení druhého. Většina diskutovaných účinků může negativně ovlivnit pohodu, ale i zdraví člověka.

Rizikové faktory

Mezi faktory, které mohou způsobit komplikace patří teplota, vlhkost, větrání, úroveň osvětlení, hluk, kvalita ovzduší, elektromagnetické záření, ale také další aspekty jako např. stavební materiály, špatná hygiena, dostupnost ozonu nebo organických rozpouštědel a formaldehydu v atmosféře, ale také kancelářské vybavení (zejména tiskárny), nábytek a další materiály a produkty umístěné nebo používané v budově s potenciálem k produkci výparů nebo kontaktní dermatitidy, napadení vzduchovými chemickými výpary nebo plyny ze všech komponent v budově. Také zamoření různými druhy škůdců a hmyzem může hrát významnou roli směrem k nezdravému stavu budovy.

Metodika postupu

Metodika certifikačního postupu vytváří jednotné a ověřené postupy měření a analýz, pro stanovení míry znečištění vnitřního prostředí. Je aplikovatelná nejen pro nízkoenergetické a pasivní obytné budovy (rámové a panelové dřevostavby), ale také pro ostatní ohrožené budovy, jako jsou školy a školky, úřady, administrativní budovy.

Certifikační postup Větrák

Metodický a certifikační postup dostal název Větrák, jde o akronym celého názvu – Větrání a regulace pod kontrolou, a jeho označení je chráněno Úřadem průmyslového vlastnictví jako užitný vzor.

Výstupem je vyhodnocení stupně bezpečnosti budovy z hlediska kvality a udržitelnosti kvality vnitřního vzduchu. V případě, že stav budovy není vyhovující, je vypracován soubor opatření k nápravě stavu, po jejichž realizaci je možné udělit certifikát Větrák.

Jak metodika funguje?

Principem nabízené služby je:

• kontrola stavu vnitřního vzduchu v budově,
• kontrola rizikových faktorů,
• měření a analýzy veličin a jevů,
• vyhodnocení rizik,
• návrh opatření,
• vyhodnocení účinnosti opatření,
• certifikace stavu budovy se zdravým vnitřním prostředím.

Služba se zaměřuje na měřitelné faktory a indikátory syndromu nemocných budov. Podstatou postupu je dlouhodobé měření se záznamem, aby bylo možné vysledovat trendy, výkyvy a odchylky v měřených parametrech.

Měření a data

Odborníci Dřevařského ústavu se při kontrole objektů podle metodiky služby zabývají rizikovými faktory kvality vnitřního vzduchu:

• kvalitou vnitřního vzduchu (obsah CO2, výměny vzduchu, vnitřní proudění, ev. mikrobiální zátěž),
• teplotou a vlhkostí vzduchu,
• vzduchotechnickými zařízeními a jejich vlivem na hygienu a kvalitu vzduchu,
• vlivem uživatelů budov,
• přítomností materiálů a hmot s obsahem škodlivin.

Služba Větrák je zaměřena na větší objekty s vyšším počtem uživatelů a s vyšší předpokládanou mírou rizika.

Certifikace zdravých budov

Certifikovány jsou budovy, u nichž jsou shledány a doloženy požadované kvalitativní parametry vnitřního prostředí nebo tyto parametry byly dosaženy aplikací doporučení vzešlých z programu Větrák. Dodržení těchto parametrů se následně kontroluje pro pokračování platnosti certifikace.

Podkladem 3letý výzkum

Tato nová metodika Dřevařského ústavu vznikla v rámci řešení projektu TAČR program TREND, Podprogram 1 „Technologičtí lídři“: „Opatření pro snižování mikrobiálního znečištění vnitřního prostředí nízkoenergetických a pasivních obytných budov, 2023“.

Metodika se opírá o výsledky tříletého výzkumného projektu ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým v Praze, 3. lékařskou fakultou Karlovy Univerzity a společností Stachema.

V rámci projektu byla hodnocena kritická místa v budovách z hlediska pronikání a kondenzace vlhkosti, zjišťování interakcí mezi vnitřním prostředím a použitými technologiemi. Byl realizován výzkum průvzdušnosti lehkých rámových dřevostaveb, charakterizovány základní vlastnosti používaných materiálů a stavebních detailů a byla provedena identifikace nejčastějších původců mikrobiálního znečištění.

Dále byla realizována optimalizace a modifikace povrchových úprav stavebních materiálů za účelem zvýšení ́antimikrobiálních účinků a úpravy paropropustnosti/omezení emisí těkavých látek.

Součástí projektu bylo také hodnocení podmínek vlivu používání, osazení domů dataloggery, analýza, odběr vzorků plísní, hodnocení tepelně-vlhkostních podmínek domů během otopné sezóny. Probíhalo hodnocení účinnosti navržených opatření z hlediska teplotních rozdílů.

Závěrečným krokem bylo ověření přijatých technologických opatření, materiálových optimalizací a modifikací nátěrových hmot v reálném provozu. Zjištění ekotoxikologického vlivu a vyhodnocení dopadu navržených opatření na trvanlivost staveb a na kvalitu vnitřního prostředí.